|
|
Problematika začlenění ekosystémových služeb do rozhodovacích procesů a tvorby politik
Daněk, Jan ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Mederly, Peter (oponent) ; Schneider, Jiří (oponent)
Koncept ekosystémových služeb (ES) umožňuje lépe porozumět přínosům přírody pro člověka a společnost a tím napomoci informovanějšímu rozhodování a udržitelnějšímu využívání přírody a krajiny. Přestože množství vědeckých publikací s tématem ES neustále roste, reálné využití znalostí o ES v politikách, rozhodování a praxi aktérů je stále velmi omezené. Disertační práce prostřednictvím několika dílčích studií zkoumá, zdali a jak je koncept ES již implementován v politikách i v reálné rozhodovací praxi různých aktérů v ČR, a jaké jsou možnosti využití tohoto konceptu. Použité metody zahrnují obsahovou analýzu národních politik, polostrukturované rozhovory, participativní semináře, focus group, dotazníkové šetření s participativním mapováním a systematickou literární rešerši. Jednotlivé dílčí studie jsou pak zasazeny do konceptuálního rámce hodnocení dopadu na politiku a rozhodování. Z výsledků vyplývá, že přestože je koncept ES poměrně hojně zastoupen v klíčových národních environmentálních politikách ČR, jeho aplikace v rozhodování je minimální. Zjištěnou mezeru mezi existující úrovní implementace v politikách a velmi omezeným využitím v rozhodování a praxi různých institucí, je možné vysvětlit řadou identifikovaných překážek. Představené dílčí studie demonstrují vybrané možnosti, jak lze podpořit...
|
|
|
Využití přírodních zajímavostí Písku a okolí v učení o přírodě na 1. stupni ZŠ
SMEJKALOVÁ, Monika
Cílem práce je zpracování přírodovědného a vlastivědného učiva na 1. stupni ZŠ, příprava návrhů aktivit, vedoucích k poznání regionu Písek a jejich ověření v praxi. Zároveň cílem práce je upevnění znalostí žáků v předmětech prvouka, přírodověda a vlastivěda a vytvoření kladného vztahu dětí k přírodě. K navrženým aktivitám byly vytvořeny pracovní listy, které obsahují zadání a úkoly pro dané zastávky.
|
|
|
Přeturistováno! Overtourismus ve velkoplošných zvláště chráněných územích České republiky
Müllerová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lehečka, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem overtourismu a srovnává situaci ve třech vybraných velkoplošných zvláště chráněných územích: v Krkonošském národním parku, v CHKO Český ráj a v CHKO Třeboňsko. Na základě rozhovorů se zástupci správ vybraných chráněných území i se stranou návštěvníků se snaží popsat a strukturovat hlavní střety aktivního způsobu života v přírodě a její ochrany a zároveň pojmenovat dopady narůstající návštěvnosti na zranitelnou přírodu chráněných oblastí. Zvláštní pozornost je věnována srovnání stavu za pandemické situace s dobou před ní. Empirický výzkum kombinuje několik metod: polostrukturované rozhovory s oběma stranami střetu, zúčastněné pozorování v terénu a analýzu dostupných materiálů (zákonů na úseku ochrany přírody a dokumentů jako jsou plány péče či návštěvní řády). Hlavními přínosy má být popis současného stavu a jeho srovnání ve třech odlišných oblastech a dále sestavení typologie návštěvníků chráněných území, která by mohla mít praktické využití při práci s návštěvnickou veřejností. Práce rovněž přichází s několika konkrétními návrhy opatření, která by mohla konfliktní stav zlepšit.
|
|
|
Výzkum diverzity pavouků pro účely ochrany přírody.
Krajíčková, Kateřina ; Opatová, Věra (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci jsou kosmopolitní a velmi diverzifikovanou skupinou bezobratlých živočichů, která hraje velmi důležitou roli v ekosystému. Díky jejich všudypřítomnosti i v antropogenních a hospodářských ekosystémech je můžeme považovat za vhodnou skupinu, která se dá využít pro potřeby biologické ochrany. Pavoučí jedy a jejich hedvábí mají do budoucna také potenciální využití i v biotechnologiích. Pavouci dnes ovšem čelí mnoha ohrožujícím faktorům, mezi které patří například změna klimatu, ztráta jejich habitatu, pesticidy, kyselé deště, či jiné introdukované druhy bezobratlých. Ochrana pavouků se v současné době řeší několika způsoby, a to za pomoci regionálních nástrojů mezi které patří Bernská úmluva (Bern convention), Směrnice o stanovištích (Habitat directive) a Červený seznam ohrožených druhů IUCN (the Red list of Threathened Species of the IUCN). Konkrétně v EU však chybí úsilí o jejich ochranu nejen z hlediska hodnocení, ale i z hlediska regionálních a vnitrostátních právních předpisů. K jejich ochraně však napomáhá i fakt, že se mohou nacházet na chráněných územích, jako jsou například národní parky, nebo chráněná krajinná území, což značně napomáhá k udržení jejich diverzity. Největší překážku pro ochranu pavouků tvoří nedostatek veřejné podpory, která může souviset s neznalostí a obavami. Tyto...
|
|
|
Rekreačně turistické využívání centrálních částí KRNAP a CHKO Beskydy
Svobodová, Božena ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením návštěvnosti centrálních částí Krkonošského národního parku v letních měsících pomocí tříletého periodického monitoringu a v rámci ojedinělého šetření zhodnocením návštěvnosti chráněné krajinné oblasti Beskydy. Srovnává výsledky z těchto chráněných území navzájem a s dalšími vybranými národními parky v Severní Americe, Austrálii a v Evropě. Zaznamenáváno bylo kvantitativní zatížení vybraných lokalit v KRNAP (Luční bouda, Labská bouda a U čtyř pánů) a CHKO Beskydy (Pustevny), na těchto lokalitách pak probíhaly řízené rozhovory s návštěvníky. Díky použité metodě byla získána vysoká návratnost (kolem 92 %). Zaznamenáno bylo celkem 44 281 pěších turistů, nejfrekventovanějšími stanovišti v KRNAP byla shledána Luční bouda a U čtyř pánů. Přesto se svou aktuální situací nemohou rovnat stanovišti Pustevny, které převyšuje jednotlivé lokality KRNAP téměř dvojnásobně. Dále byla statisticky zjištěna závislost některých odpovědí na demografických charakteristikách populací respondentů. Z toho byly vyvozeny jednak závěry platné zejména pro uvedené populace návštěvníků, ve srovnání s ostatními chráněnými oblastmi byly vysloveny také závěry o participantech cestovního ruchu horských chráněných území vůbec. Tyto závěry z diplomové práce budou poskytnuty Správě KRNAP a CHKO...
|
|
|
Srovnání kategorií chráněných území ve světě
Hrdina, Aleš ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šenová, Vendula (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vzniku a vývoje chráněných území, organizací ochrany přírody a systémů kategorií chráněných území. Zaměřuje se na systém z roku 1994 a jeho úpravy z roku 2008. Jednotlivé kategorie jsou definovány a vzájemně porovnány. Dále je hodnocen vývoj počtu a plochy chráněných území a národních parků ve světě a také klady i nedostatky systému kategorií chráněných území. Hlavním cílem je vytvoření databáze národních parků světa, která obsahuje 3 227 území, která mají rozlohu přes 5 milionů km2. Součástí práce je též analýza národních parků dle kontinentů.
|
|
| |
|
|
Chráněná území a ochranná pásma přírody a krajiny
Fialová, Kristýna ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce jsou chráněná území a ochranná pásma přírody a krajiny v právu životního prostředí na území České republiky. Práce se zaměřuje na velkoplošná chráněná území - národní parky a chráněné krajinné oblasti. Celá diplomová práce je rozdělena na osm hlavních kapitol, které jsou mezi sebou tematicky provázané. Věnují se pramenům práva na mezinárodni, unijní a národní úrovni. Předkládají základní charakteristiky zvláště chráněných území, pojednávají o způsobech vyhlašování, ochranných podmínkách a dalších způsobech ochrany. V samostatné kapitole je pojednáno o soustavě NATURA 2000, přírodním parku, přechodně chráněné ploše a ochranných pásmech. Cílem diplomové práce je pojednat o platné právní úpravě územní ochrany na národní, mezinárodní i unijní úrovni a upozornit na problematiku některých institutů.
|
|
|
Udržitelný turismus a rezidentský management v centrální části KRNAP
Brožková, Hana ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Jelínková, Jindřiška (oponent)
Klíčová slova: udržitelný turismus, chráněná území, management, monitoring, Krkonošský národní park, místní obyvatelé, Špindlerův Mlýn Cestovní ruch nabízí všem svým účastníkům různorodé služby. Neustále zvyšující se touha po poznávání nových krajin, kultur, vzdělávání a ekonomickém zisku představuje tlak na sociální a environmentální prostředí, který se výrazněji projevuje ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Státní i soukromá sféra se proto snaží usměrnit návštěvnický tok udržitelným managementem, pro který je hlavní cíl podpora a koordinace všech zúčastněných a zájmových skupin turismu. Návštěvnické monitoringy, jako nezbytné nástroje managementu v ZCHÚ, vedou k řešení konfliktů a snížení dopadů na přírodu i společnost. Univerzita Karlova v Praze byla první institucí v České republice, která se pravidelnými návštěvnickými průzkumy v ZCHÚ začala systematicky zabývat. Práce sleduje a porovnává názory obyvatel krkonošského rekreačního střediska Špindlerův Mlýn (ŠM) v roce 1999, 2004 a 2009. V roce 2009 uváděli respondenti ŠM rozvoj výstavby jako nejčastější ekologický problém, který způsobuje kromě změny krajinného rázu také změny v sociální a ekonomické sféře obce. Navzdory tomuto vnímání převažovaly kladné postoje sledované skupiny respondentů v ŠM na vývoj ŽP Krkonoš. Jako nástroje výzkumů...
|
|
|
Analýza volně pohozených odpadů v chráněných územích ČR
Hejdová, Jiřina ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V oblasti odpadů se dnes do popředí zájmu dostává problematika volně pohozeného odpadu, tzv. litter. Sleduje se především ve městech a obcích, méně již mimo urbanizované oblasti. Nežádoucím jevem z estetických i ochranářských důvodů jsou odpady zejména ve zvláště chráněných územích. Prvním krokem při prevenci a řešení problematiky volně pohozených odpadů by měla být analýza odpadů, kterou se zabývá tato diplomová práce. Pro výzkum byly vybrány tři chráněné krajinné oblasti a dva národní parky. V každém území byly stanoveny dvě odběrové turistické trasy - hlavní a vedlejší. Sběr pohozeného odpadu proběhl na jaře, v létě a na podzim. Sebraný odpad byl roztříděn do několika materiálových kategorií a pro každou kategorii byl určen počet kusů, hmotnost a objem odpadu. Nejvíce kusů odpadů bylo sesbíráno v Krkonošském národním parku a nejméně v CHKO Kokořínsko. Největší zastoupení v počtu kusů měl cigaretový odpad, následovaly plasty a hygienický odpad. Z nápojových obalů byly zastoupeny především PET láhve. Tři čtvrtiny všech odpadů byly nalezeny na hlavních trasách. Největší množství odpadů bylo sebráno v jarním období. Pro hodnocení volně pohozených odpadů je třeba definovat přesnou metodiku. Nezbytné je provést přepočet všech získaných údajů na jednotku délky nebo plochy, aby bylo možné jejich...
|
host ::
RSS.